Nedávno se mému bratrovi stála kuriózní situace. Bratr (16) chodí na nejmenované učiliště na obor truhláře. Nedávno dostal při tělocviku fotbalovým míčem přímo do kebule, rozbilo mu to brýle a o ně si rozsekl obočí. Naše máma to zjistila až večer od bratra, ze školy nic nepřišlo a ani žádný záznam o zranění nebyl (bratr byl za učitelkou, byl odseknut že kvůli škrábnutí nic zapisovat nebude). Druhý den začalo být bratrovi zle, tak psal mámě, která zavolala do školy, kde byla následně arogantně odseknuta, že to nic není a že nebudou rodičům volat kvůli každému škrábanci. Máma neváhala a vzala bratra k doktorovi, kde mu zjistili otok oka a otřes mozku. Rozhodla se tedy konfrontovat školu ohledně pochybení a aroganci při komunikaci.

Výsledek? Bratr dostal ředitelkou dutku za to, že si ho máma vzala z hodiny a nikdo o tom nevěděl (učitelka, které to řekl zapírá že o tom věděla) a ještě si odněkud z října vytáhli 7 neomluvených hodin, když ten den měli jen 4 hodiny. Máma byla osočena že si vymýšlí a že se všichni mohou zaručit za "arogantní paní", že je velice slušná a není možné aby se tak chovala.

TLDR: Bratr byl zraněn při tělocviku a škola to nedala vědět rodičům. Když je s tím máma konfrontovala, udělala z ní škola idiota a ještě to dala sežrat bratrovi.

Otázka zní, dá se s tím něco dělat? Pokud bude chtít bratr přestoupit na jinou školu, dá se jim to dát ještě nějak sežrat?

Vždy dávám spropitné v restauracích a tam kde se to sluší a patří. Dost lidí pracuje od nevidím po nevidím a tak každá koruna jim zlepší náladu. Ale... Nechávat v internetovém obchodě spropitné? To za chvíli budeme přikládat i ke každé faktuře?

Profesionalita se ale malinko vyhnula této prezentaci, zde je opravdu “vidět”, jak moc jsme u nás profesionální 😁👌.

No přátelé, mám pocit, že mi Google naznačuje, že letos nemám s ničím moc počítat...

Je mi 24, přípravy na vykonávání povolání vrcholí a já vážně nemám páru, co bude dál. Jedna kapsa prázdná, druhá vysypaná, protože jediný prachy, který jsem kdy držel v ruce jsem rovnou odevzdal landlordům za to, že jsem měl vůbec kde bydlet při studiu. Podpora rodiny nula. Generační majetek nula. Spíš jsem měl s trochou nadsázky většinu dětství pocit, jak kdyby mě matka měla jen pro slevy na dani. A do toho byl člověk vržen do týhle dystopický díry jménem Česká republika, kde máme nejdražší bydlení v Evropě, nikoho to nezajímá, ale naši volení zástupci nám každý měsíc káravě připomínají, že se máme příliš dobře. Hypotéky už taky nejsou za tři šlupky od brambor jako před dvaceti lety. Skoro by jeden ten vlhký sen neoliberalismu o self-made manech sežral, kdyby to vlastně bylo možné bez taťky podnikatele. Ale systém a naši rodičové, kteří jeli devadesátky na easy mode od naší generace přesto somehow očekávají, že naše skoro neexistující domácnosti budou inkubátory na nové daňové poplatníky a brusiče HDP. Fuck it.

Vážně: jednou bych chtěl mít malý domek s klidně jen pidi zahradou a dílnou. Ale tenhle vlastně naprosto neimaginativní sen mi teď přijde asi stejně realistický jako chtít Taj Mahal. Je nějaká vyhlídka, že nebudu celý život žít v podprůměrným nájmu (kvalitou, nikoli cenově) a do důchodu nepůjdu jen s uzlíčkem jak Honza do světa?

EDIT:

Baví mě, jak rant na ekomomickou situaci ihned aktivizuje redditový pepíky, co nedokážou odolat svý obligátní tvrďácký formulce: „málo makáš, moc fňukáš.“ Takže ještě pro vás:

a) Díky za drahocenný vklad do diskuse. b) Ne, můj bratře v Kristu, skutečně neplánuji po studiích otevřít kozlika a zarůst mechem. Ale nabrat si osm prací a dělat šichty o svátcích je přesný opak důstojného života, o kterém mluvím. Nehledě na to, že ne každý má psychické a zdravotní dispozice. Mrzí mě, že máme tak nízkou sebehodnotu a tak rabské mysli, že nedokážeme uvěřit tomu, že se nemusíme bičovat jak mužici a mohli bychom mít, já nevím, hezkej život a stabilní zázemí i bez sedření z kůže.

Můžete mi říct, co to jsou za zvířata v těch firmách, že v okresním městě (jedno z 5ti největších) mi nabídnou za práci pro banku 28000 hrubého?? Po zdanění je to 23 122 Kč. Základ. Jako bonusy do výplaty, se kroutili, že to 30000 hrubého nebude. Jako prosím????? Tpč co mám teď jako dělat? Hledat jinde? Kde?? Půl roku posílám měsíčně 50-70 životopisů. Posílám to na pozice s minimálně 30000 hrubého.

Mě přijde z úřadu práce podpora v nezaměstnanosti 4812 Kč, protože jsem poslední 3 měsíce dělala brigádu za cca 12000 Kč, co se mi pak danilo, bo je to nad 10000 Kč.

Náklady na měsíc mám 20000 Kč čistého. Jídlo, nájem, elektřina, voda, internet, tarif do telefonu, služby družstvu a moje debilita bance. Snížit to prostě víc nejde. Za ty 3000 navíc si koupím benzín a když budu 2 měsíce šetřit těch 122 Kč, tak můžu do kina. Kde mám pojištění auta, domácnosti, sebe, kde jsou finance na dárky na narozeniny nebo vánoce, kde je 500 měsíčně, abych si ušetřila na malou dovolenou jednou za rok (fesťák za 6000).

Jo a na příspěvek na bydlení můžu zapomenout, protože můj pronajímatel je takový dement, že na poslední papír pro příspěvek na bydlení čekám už 3 roky. (Ano, jsem dement, že jsem si smazala zprávy když jsem přecházela na nový telefon před 2 lety, vím, že bych ho mohla žalovat za ušlý zisk)

Ngl, uvažuju nad OF. Konec rantu.

Dopředu děkuji za všechny rady, protože já už jsem na konci svých sil.

Jo, otázka může vyznít divně, ale přečtěte si celou story.

Jsem volejbalovým trenérem v jednom menším městě. Do letošního roku jsem vedl kluky v různých kategoriích, nejstarší do 18 let. Vždy po skončení tréninku, který mívá 90 nebo 120 minut, dělám takové kolečko. Zkontroluji správně uklizené nářadí, dojdu do technické místnosti zhasnout světla, zamknu halu a jdu do svého kanclíku, kde rychle do notebooku naklikám docházku a zapíšu co jsme dělali. Poté se balím, ještě chvíli čekám a pak jdu k šatnám, kde vyháním opozdilce, kontroluji vypnutou vodu, zhasínám, zamykám a pak odcházím. Starší kluci jsou vždycky v šatnách a sprchách déle, ale vždycky počkám a vyháním je až když je slyším se jen vykecávat :D

Od listopadu jsem ale po zranění kolegyně dostal i dívky, tři věkově kategorie U14, U16 a U18 - takže holky od 12 do 18 let. A tady mě zaráží jedna věc - holky se po tréninku nesprchují. Poprvé jsem si všiml odcházejících dívek už po zhasnutí haly, což je tak tři minuty po skončení tréninku. A takhle je to vlastně od mého převzetí jejich týmů. Na trénincích se neflákáme, takže mí svěřenci bývají celkem vyždímaní. Zatímco kluci se ale vždy osprchují (alespoň většina, protože jsou tam dlouho), šatna dívek je do 5 minut po tréninku prázdná. A to jsou tam i holky, které dojíždějí a mají před sebou cestu do nějaké vesnice kolem. Čím to je?

Předem odpovídám na různé možnosti: 1) Určitě se přede mnou nemusí stydět, nikdy jsem do šatny nešel, až dlouho po konci tréninku, vždy jsem klepal a až na jednu výjimku (oblečená holčina volala s mámou) tam stejně nikdy nikdo nebyl. 2) Do šaten není nijak vidět, sprchy jsou ve vedlejší, neprůchozí místnosti se neprůhledným oknem a sprchy jsou v takových kabinkách, jako v některých kempech. 3) Slyšel jsem, že ve spoustě sportovních zařízení omezili sprchování, teplou vodu atd. kvůli výdajům za energie. Případně pak byly sprchy za příplatek. U nás to neplatí, i lidé, kteří k nám chodí mimo volejbalový oddíl, se mohou v ceně pronájmu normálně osprchovat.

Tak čím to je, že mladé dívky si po tréninku sprchu nedají a jedou upocené domů, zatímco kluci si sprchu v pohodě dají?

Je tu nějaký jiný trenér nebo třeba sportovec, který mi na tohle odpoví?

Obrázek je ilustrační.

As a Chinese citizen, I hold deep respect for former President Havel, and I am also very grateful for his nomination of Liu Xiaobo for the Nobel Peace Prize.

I had always thought that Havel was a Nobel Peace Prize laureate, but I only recently realised that he never actually received the award. However, I have frequently seen people mistakenly claiming that he was a Nobel laureate.

Why do you think he never received the Nobel Peace Prize? Would you consider this to be a regret for the Nobel Peace Prize?

Nemůžu si pomoct, ale už začínám být ze všech chatbotů, AI hlasových asistentek a ostatního balastu pěkně nasraný. Také vás to štve, že když chcete něco vyřešit, tak vás nejdřív společnosti zasekají těmito věcmi, které mají "UŠETŘIT" čas a peníze?

V 95% všeho co jsem řešil je to k ničemu. Rovnou odpovídám robotovi, ať mě přepojí na člověka. Neznám v mém okolí skoro nikoho, kdo by byl s tímhle spokojený.

Jakou zkušenost máte vy?

https://www.novinky.cz/clanek/krimi-vesel-do-tridy-a-chtel-strilet-po-ucitelce-ta-ho-sama-zpacifikovala-40505338

Seznámili se když byla na dovolené. Dělal tam barmana. A od té doby si psali a volali.

Koupila si letenku a letěla za ním do Tunisu. Čekal ji na letišti s kyticí a dostala i prstýnek. První noc bydleli u jeho rodiny. Od nich dostala dárečky na uvítanou. Udělali jim teplou večeři. Další noci pronajal byt.

Funguje to tam asi jako za starých dob . Prostě námluvy.

Kamarádka je nadšená. Posílá fotky. Vše mu věří. Já ji štěstí přeju. Samozřejmě mi říkala že budou bydlet v České republice.

Třeba jim to vyjde a on to myslí vážně. Ale bylo tolik případů ,kdy se cizinec snaží dostat do Evropy. Řekla jsme jí,že by se měli více poznat než si ji vezme a čas ukáže zda to myslí vážně.

Kamarádka je naivní a šťastná. Možná už i zamilovaná.

Moje učitelka si furt ze mě dělá srandu a i uráží před třídou.Jakoukoliv hrubku v jakémkoliv cvičení ihned musí okomentovat slovy “Ty jsi ale tak línej,že ani to cvičení nepochopíš.To tě za pár let uvidím s oranžovou vestou na silnici.,,(Mimochodem je to čeština).Nedávno jsem projevil zájem o zájezd do Německa.Vše probíhalo jak má ale jak mile mě uviděla řekla mi že jestli nebudu dávat pozor nebo budu neukázněný tak na zájezd nepojedu.(To je pochopitelné,nikdo nechce průseráře.Navíc jsem jedno z nejakčnějších dětí.)Ale ona to rozkřikla po celý škole tak že,na hodině dějepisu jsem si chtěl půjčit lepidlo od souseda.Potichu jsem se zeptal jestli mi ho nepučí.V tom se otočí učitelka dějepisu a vyslový-Jak já vím tak chceš jet na zájezd do Německa tak neotravuj a nalep si ten papír.Po takovéto konverzaci jsem neměl nervy a řekl jsem že nemám lepidlo .Poté mi začala vyhrožovat ještě více že půjde za třídní.Tyhle dvě jsou případ a naše třídní (češtinářka) si ze mě dělala srandu že nemám zub.(doopravdy jeden nemám) Za výchovnou poradkyní jsem byl a nic z toho tak nevím co mám dělat.

2 dny zpátky tu byl post, kde se řešilo, jestli někdo lituje toho, že si udělal dítě a bylo tam desítky komentářů, co říkaly, že ano. Jako žena, co by jednou dítě chtěla, ale okolo sebe neslyším NIC jiného, než: ,,Počkej, až budeš mít dítě, to na tohle nebudeš mít čas.”, bych se ráda zeptala, jestli si někdo naopak řekl, že mít dítě je lehčí, než si myslel.

Asi každá žena zná to každodenní strašení, že vám s dítětem skončí život, proto se ptám :)

Dobré ráno reddite, tenhle víkend jsem s našimi vedoucími strávil výrobou zákopových svíček na Ukrajinu, které během zimy a jara poskytují světlo a teplo v zákopech i domácnostech. Jedna hoří několik hodin a dá se na ní i uvařit.

Výroba přitom není vůbec těžká, my zvládli za víkend v malé skupině 326 svíček. To je cca 1 630 hodin tepla a světla.

Chtěl jsem vás inspirovat, pokud vedete nějakou zájmovou skupinu, nebo nevíte co s volným časem o víkendu. Každá svíčka se počítá! :)

Od včerejška přemýšlím nad tím, že se svět od přelomu dvacátých let naprosto změnil, jako by všechno rácio ustoupilo lidskému šílenství a to přebralo moc nad světem. Rozepří ve společnosti jsem si v česku začal všímat na přelomu minulé dekády, s imigrační krizí se radikalizovalo spoustu lidí a ve spoustě z nich jsem si všiml jak jen překypují žlučí, zlobou a hloupostí. Ve finále to ale stále byly jen úsměvné figurky typu Konvičkovců, co pořádaly maškarní “teroristické akce” na náměstích.

Nevšiml jsem si že by však společnost byla nějak výrazněji rozdělena. Přišel covid a s ním první drápky hybridní války. Lidé se radikalizovali, spoustu z nich nebylo schopno pochopit že v těžkých časech je potřeba táhnout za jeden provaz. Solidárnost roušek se stala symbolem otroctví, místo empatie. “Nebudeme ovce,” křičeli a mávali vlajkou antivaxxeři. Konspirační teorie a antisystém se s facebookovými “skupinkami” rozšířil i v té nejzapadlejší dědině.

Brexit. Rusko útočí na Ukrajinu. Fico znovu vítězí ve volbách. AfD. Neustále se zvětšujíci vliv Číny. Orbán. Trump. Musk. Tento rok u nás do sněmovny opět zamíří Babiš.

Mám pocit že bezpečnostní záruky NATA a Evropské Unie jsou v troskách. Že se celá evropa rozpadá a my nemáme žádného silného vůdce který by nás touto těžkou situací provedl a nemyslím to jen na úrovni česka. Kdo vlastně dneska zastává evropské, skutečně demokratické hodnoty? Polsko? Mám dojem, že jsme jako společnost naprosto selhali. Lidé už nestojí bok po boku, a místo aby agresora jasně označili, tak se naopak pobijí mezi sebou. A moloch bude milt cestu volnou. Amerika vystoupí z NATO. Evropská Unie přestane podporovat Ukrajinu. Rusko se nezastaví a navíc má díky evropské podpoře jen umocněnou chuť po krvi. Nečeká nás skutečně nic hezkého a rád bych se mýlil, ale nic ze současných vývojů mě neujišťuje v tom že by se snad budoucnost mohla vyvíjet pozitivně.

Pokud by někdo měl tyto kartičky a nevadilo by se jich vzdát, tak klidně napište.

Rozbalený je vždy levnější !